Máte svá práva!
Vítejte na poradenském webu, který je určen jako základní zdroj informací pro oběti trestné činnosti z nenávisti a zvlášť zranitelné oběti. Pokud jste se stal/a obětí trestného činu, byl/a jste napadena s nenávistnou pohnutkou či jste se s takovými násilím a trestnou činností setkal/a, tento web Vám pomůže v základní orientaci v dané problematice.
paragraf
Možnost online poradny
Jestliže zde nenaleznete potřebnou informaci, můžete nám položit dotaz v naší on-line poradně.
Poradna JUSTÝNA
Další možností je obrátit se na nás s žádostí o pomoc do poradny Justýna
Násilné jednání
Případně zde můžete využít formulář pro nahlášení násilného jednání
ZÁKLADNÍ POJMY
Zde naleznete krátké a srozumitelné definice základních pojmů, s nimiž tento informační a poradenský web pracuje.
Trestný čin
Trestný čin je protiprávní jednání, za jehož spáchání hrozí pachateli trest. Trestné činy a tresty stanoví trestní zákoník. Například trestný čin ublížení na zdraví je v trestním zákoníku popsán takto: Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Pokud trestní zákoník některé jednání neobsahuje, nemůže jít o trestný čin, i když ho vnímáme jako špatné a trestuhodné. Třeba praktikování černé magie proti sousedovi není trestným činem, protože ho trestní zákoník nezná.
Trestné činy vyšetřuje policie a tresty za ně může ukládat jen soud.
Přestupek
Přestupky jsou také protiprávní činy, ale méně závažné než trestné činy. Příkladem je třeba krádež věci v hodnotě do 5.000 Kč nebo drobné ublížení na zdraví (modřina či drobná oděrka).
Přestupky řeší většinou obecní přestupkové komise a nejčastějším trestem za ně je pokuta.
Trestní oznámení
Trestním oznámením informujete policii (popř. státního zástupce) o tom, že byl spáchán trestný čin. Může být ústní (nahlášení na policejní služebně) nebo písemné (zaslání poštou).
Trestní řízení
Trestní řízení je proces, ve kterém se zjišťuje, kdo spáchal trestný čin, a pokud je pachatel usvědčen, rozhoduje se o tom, jaký dostane trest. Trestní řízení začíná vyšetřováním u policie, pokračuje u státního zástupce, který podává na pachatele obžalobu, a končí u soudu, který pachatele buď odsoudí a uloží mu trest nebo ho obžaloby zprostí.
Trestní stíhání
Pachatel začne být trestně stíhán ve chvíli, kdy ho policie obviní ze spáchání trestného činu, takzvaně mu sdělí obvinění. Trestní stíhání pak trvá až do skončení trestního řízení, tj. buď odsouzení pachatele nebo jiného skončení (zproštění pachatele obžaloby, zastavení trestního stíhání).
Obžaloba
Obžalobu podává na pachatele státní zástupce poté, co policie nashromáždí dostatek důkazů a ukončí vyšetřování. Obžalobu podává státní zástupce u soudu, který pak rozhoduje o tom, jestli je pachatel, kterého státní zástupce obžaloval, skutečně vinen.
Orgány činné v trestním řízení
Orgány činné v trestním řízení jsou policie, státní zastupitelství a soudy. Každý z nich má v trestním řízení svoji úlohu. Policie má na starosti vyšetřování trestného činu, státní zástupce podává na pachatele obžalobu a soud rozhoduje o tom, jestli je pachatele vinen, a případně mu ukládá trest.
pachatel trestného činu (podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený)
Osoba, která trestný čin spáchala – pachatel – se v trestním řízení nazývá vždy podle toho, v jaké fázi se trestní řízení zrovna nachází. Na začátku, než je pachatel obviněn, jde o podezřelého. Po sdělení obvinění se pachatel nazývá obviněný. Jakmile podá státní zástupce obžalobu a soud nařídí jednání, jde už o obžalovaného. Když je nakonec pachatel soudem odsouzen a rozsudek už nemůže být změněn ani odvoláním, říkáme pachateli odsouzený.
Oběť trestného činu
Obětí trestného činu je ten, komu trestným činem vznikla nějaká škoda nebo mu bylo nějak ublíženo – zranění, zničené nebo ukradené věci, ušlý příjem, psychická újma atd. Obětí jsou ale i blízcí pozůstalí po tom, kdo v důsledku trestného činu zemřel.
Poškozený
V trestním řízení se oběti trestného činu říká poškozený. Poškozeným je ten, komu trestným činem vznikla nějaká újma (na majetku, na zdraví atd.). Její náhradu po pachateli může poškozený žádat přímo v trestním řízení. Poškozený má v trestním řízení i řadu dalších práv – může nahlížet do spisu, navrhovat důkazy, účastnit se jednání před soudem. Poškozený se taky může v trestním řízení nechat zastupovat zmocněncem.
Svědek
Svědek je ten, kdo může při objasňování trestného činu něco podstatného sdělit o trestném činu nebo jeho pachateli nebo o jiné důležité okolnosti. Svědkem je typicky osoba, která trestný čin viděla nebo slyšela. Svědkem často bývá sama oběť trestného činu, která má pak v trestním řízení současně postavení poškozeného i svědka.
Důkazy
Pomocí důkazů je objasňováno, jestli a jak se trestný čin stal a kdo ho spáchal. Důkazem může být například svědecká výpověď, kamerový záznam, znalecké posudky apod.
Znalec
Znalec hodnotí v trestním řízení otázky, které vyžadují odborné znalosti. Pokud pachatel způsobil oběti nějaké zranění, je třeba vždy přibrat znalce z oboru medicíny – lékaře, který posoudí závažnost zranění. Znalec pak odevzdává v trestním řízení znalecký posudek.
Zmocněnec
Zmocněnec je zástupce poškozeného v trestním řízení. Zmocněnec hájí zájmy poškozeného, účastní se za něj vyšetřovacích úkonů (výslechů apod.) a podává jeho jménem návrhy a žádosti. Zmocněncem bývá advokát, ale může to být i jiná osoba znalá právních předpisů.
odškodnění - majetková škoda, újma na zdraví, nemajetková újma
Pokud pachatel způsobil oběti nějakou škodu (ukradl auto, vykradl byt, zpronevěřil peníze atd.), újmu na zdraví (zlomená ruka, otřes mozku atd.) nebo nemajetkovou újmu (psychické útrapy, ztráta blízkého člověka), pak má oběť právo požadovat po pachateli náhradu v penězích. Oběť může žádat náhradu i v rámci trestního řízení. Soud pak při odsouzení pachatele rozhodne taky o náhradě škody – zda a kolik musí pachatel oběti zaplatit.
Trestní zákoník, trestní řád
Trestní zákoník stanoví, které jednání je trestným činem. Obsahuje všechny trestné činy a také možné tresty za jejich spáchání. Trestní zákoník má číslo 40/2009 Sb.
Trestní řád pak upravuje trestní řízení, tj. proces, který vede ke zjištění a odsouzení pachatele trestného činu. Trestní řád má číslo 141/1961 Sb.
Zákon o obětech trestných činů
Zákon o obětech trestných činů upravuje postavení a práva obětí trestných činů v rámci trestního řízení. Zákon chrání oběť před nevhodným nebo necitlivým zacházením v trestním řízení. Věnuje se také tomu, kdy a za jakých podmínek je třeba poskytnout oběti peněžitou pomoc. Zákon má číslo 45/2013 Sb.
ZVLÁŠŤ ZRANITELNÁ OBĚŤ
S využitím následujících přehledných informací snadno zjistíte, zda spadáte do kategorie zvlášť zranitelné oběti, které právní předpisy přiznávají další výsadní práva jak v trestním řízení, tak např. v sociální oblasti.
Co to znamená?
Jedná se o ty oběti trestných činů, kterým je třeba v trestním řízení poskytnout zvláštní péči a ochranu. Důvodem může být například jejich věk (děti, starší osoby) nebo nějaký hendikep (neslyšící, mentálně postižené osoby), ale také třeba druh trestného činu, který prožily (osoby napadené kvůli své barvě pleti, oběti sexuálního násilí). Tyto osoby pak mohou trestní řízení – výslechy či jednání u soudu snášet daleko hůře a může jim to dále ubližovat.
Proto se zákon snaží zajistit, aby se s oběťmi, které jsou zvlášť zranitelné, zacházelo co nejlépe, aby s nimi všichni jednali citlivě a ohleduplně. To platí pro všechny, kdo jsou s oběťmi v průběhu trestního řízení v kontaktu – pro policii, státního zástupce, soudce, ale také lékaře a pomáhající organizace.
Zvlášť zranitelné oběti tedy mají ze zákona některá důležitá práva navíc. Jde například o:
- právo na bezplatnou odbornou pomoc (poradna pro oběti, psycholog, právník – advokát)
- právo na to, aby je vyslýchala vyškolená osoba, aby pokládala otázky citlivě a aby se výslechy neopakovaly
- právo na to, aby se u výslechu nebo u soudu nemusely setkat s pachatelem
Kdo to je?
Vždycky budou mezi zvlášť zranitelné oběti patřit tyto osoby:
- dítě (všechny osoby mladší 18 let)
- hendikepované osoby (tělesně nebo mentálně postižené osoby),
- oběti trestného činu obchodování s lidmi (§ 168 TZ)
Pak mezi zvlášť zranitelné oběti mohou patřit ještě další osoby, jde o:
- oběti sexuálních trestných činů (znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití, kuplířství atd.)
- oběti násilných trestných činů (vražda, ublížení na zdraví, loupež, vydírání atd.
avšak ne ve všech případech, nýbrž pouze tehdy, pokud je oběť nějak dále znevýhodněna (např. svou barvou pleti, věkem, zdravotním stavem atd.), a proto je větší riziko, že by u ní po trestném činu mohlo dojít k další újmě (psychickému trápení), jestliže přístup všech zúčastněných k oběti (policie, lékařů, soudu atd.) nebude dostatečně ohleduplný a citlivý.
Pokud jste nenašli co jste hledali, neváhejte nám napsat
Zavolejte
773 177 636 poradna v Praze
773 177 822 kontakt pro média
in-ius@in-ius.cz, poradna@in-ius.cz
Adresa
Ústředí a poradna v Praze:
Eliášova 28, 160 00 Praha 6